DVTV

„Lidské maso jsem nikdy ochutnat nechtěl. Ale v hraniční situaci by to možná udělala řada z nás. Ukazují to chvíle, kdy se člověk rozhodoval, jestli zemře, nebo se k tomu uchýlí,” říká Milan Říský, autor knížky Kuchaři smrti o případech kanibalů u nás a na Slovensku. „Vadí mi, když se s tímhle tématem nakládá lehkovážně. Když jsem řekl, že knížku píšu, byl počet dotazů, jestli bude součástí i kuchařka, neúnosný. Chtěl jsem nabourat představu romantického padoucha, protože třeba z Hojera by šel snadno udělat chudák.” Partnerem série se spisovateli je Albatros Media.

„Podle výzkumu české děti chodí nejméně rády do školy z celé Evropy. To je hrozitánská metrika. Učitelé můžou přístupem vyzrát na systém. Učila jsem ve špatných školách, které mi cpaly, co jsem nechtěla. Ignorovala jsem to, nebo s tím vyčůrávala. Chtěli po mně psát čtvrtletky, tak jsem napsala čtvrtletku, kterou si žáci sami opravili, a byl to vlastně projekt,“ říká učitelka a influencerka Štěpánka Cimlová, která vystupuje pod pseudonymem Štěkánka. „Jako influencerka vidím daleko víc nebezpečí sociálních sítí. Jsem přesvědčená, že s tím musíme děti učit zacházet. Nesmíme z toho v žádném případě dělat démona, nesmíme říkat, že je to heroin a podobné nesmysly. Protože je to součást našich životů,“ dodává. Své postřehy k českému školství teď vydala v nové knize „Aby škola dávala smysl“.

V čem byla Charta tak převratná? „Že se to řeklo. To, že všichni něco vědí, a to, že to řeknou, jsou dva různé světy,“ říká Pavel Kosatík. Co kdyby Charta 77 nikdy nevznikla? Komunistický režim by podle něj pravděpodobně padl stejně, otázkou ale je, kdo by po roce 1989 převzal zemi. Martin Veselovský a Pavel Kosatík rozebírají, proč se z Charty nikdy nestalo masové hnutí, co by se změnilo, kdyby ji podepsalo sto tisíc lidí, a zda bez ní mohl režim definitivně zlikvidovat český underground.

„Tvrdá matrace na bolavá záda? To je nesmysl. Důležité je, aby se dokázala přizpůsobit tvaru lidského těla a rameno i kyčel se do ní mohly správně zabořit,“ říká Petr Novotný ze společnosti Postelia, která provozuje e-shop Spíme.cz. Firma se rozhodla vyrábět vlastní matrace, protože podle něj na trhu nebyl dostatek těch, které by splňovaly jejich požadavky na kvalitu, a zároveň chtěla zkrátit cestu od výroby k zákazníkovi. „Kvalitní matrace se dá vyrobit za deset tisíc. Čím je levnější, tím méně kvalitní pěna se zpravidla používá. Důležitá je její hustota a prodyšnost,“ vysvětluje Novotný. Dobře chráněná matrace podle něj může vydržet i dvacet let. „V posteli trávíme třetinu života, je fajn ji trávit v materiálech, které nás nebudou zatěžovat,“ dodává. Partnerem DVTV Story je Spíme.cz.

V DVTV jsme oslovili deset kandidátů na pražského primátora a pozvali je do studia na předvolební rozhovor – ostrý, konfrontační, jak jsou od nás diváci u politických interview zvyklí. Na začátku nás neodmítl nikdo, nakonec ale přišlo jen osm lidí. Proč chyběli Jan Hušbauer a Klára Sovová? Vysvětluje Martin Veselovský.

„Podle velmi mnoha lidí je ve všeobecném volebním právu zakódovaná smrt demokracie, tímto způsobem si demokracie kope hrob. K rozhodování se dostává čím dál víc lhostejných lidí. A výsledek podle toho dopadá,“ říká Pavel Kosatík. Martin Veselovský a Pavel Kosatík debatují o hranicích všeobecného volebního práva a odpovědnosti voličů. Má společnost nějak ověřovat, kdo je schopný rozhodovat o jejím směřování? A kde nastavit hranici, když jakékoliv omezení volebního práva zároveň znamená diskriminaci části společnosti?

Je Německo dnes sjednocené? "V hlavách lidí ne,“ říká Pavel Kosatík. Více než tři desetiletí po pádu Berlínské zdi zůstávají mezi východem a západem ekonomické, politické i společenské rozdíly. Martin Veselovský a Pavel Kosatík o tom, proč část východních Němců dodnes cítí, že je Západ „přejel parním válcem“, co jim sjednocení dalo a co naopak vzalo. Proč jsou rozdíly mezi Východem a Západem dodnes tak výrazné? A co nám o nich říká drtivé vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku?

„Slovo luxus jsem ve firmě zakázal. Neříkáme, že chceme být luxusní značka. Chceme proměnit české sklo ve světový fenomén,“ říká majitel a CEO Lasvitu Leon Jakimič. Hodnotu jejich výrobků podle něj vytvářejí především řemeslo, design, příběh a lidská práce. Sklo z Nového Boru si vybral i Justin Bieber, který sáhl po kolekci Neverending Glory inspirované lustry ze slavných operních domů. Lasvit stojí také za trofejemi pro Tour de France, Miami Open nebo Jizerskou 50 a křišťálovými komponenty do nových varhan pro katedrálu sv. Víta. „Pro mě je to vrchol, dojímá mě to. Ty varhany tam možná budou tisíc let. Jsem patriot, pro mě je to největší propojení s českou kulturou,“ dodává Jakimič. Partnerem série DVTV Nabito je ŠKODA AUTO.

„Každou sobotu jsem ve firmě jako malý kluk trávil celý den. Táta pracoval v kanceláři a já si hrál s výrobky. Ve čtrnácti jsem tam nastoupil na brigádu, později jsem jezdil na montáže a pak si prošel vším, co mi svěřili,“ směje se šéf společnosti LOMAX Radek Dufek, který před pěti lety převzal vedení rodinné firmy. Jeho otec ji založil v garáži rodinného domu, dnes má obrat kolem půl miliardy korun. Firma vyrábí venkovní stínění, garážová vrata, ale i hliníková a plastová okna. Příští rok bude slavit 35 let od založení. „Garážová vrata by měla vydržet dvacet až třicet let, při pravidelné údržbě i výrazně déle. Venkovní stínění dokáže ochladit interiér až o 8 stupňů,“ dodává Dufek. Partnerem DVTV Story je LOMAX.

„Masaryk byl triumf komunistů. Neměli důvod ho likvidovat,“ říká Pavel Kosatík. Přesto smrt Jana Masaryka zůstává jednou z největších českých politických záhad. Byl zavražděn, spáchal sebevraždu, nebo se v Černínském paláci odehrálo něco úplně jiného? „Je to klíčová politická smrt, která nemá vysvětlení.“ Co může po 78 letech ukázat exhumace - a co když definitivní pravdu už zjistit nejde?

„Na ilustracích jsem pracovala od deseti do čtrnácti let. Postupně jsem si všimla, že kreslím zvířata, která jsou ohrožená. Pokud nic neuděláme jako společnost, může jich vymizet ještě víc, než si dokážeme představit,“ říká studentka a ilustrátorka Rosaria Viola Mlčková. „O naší mladé generaci kolují stereotypy. Než dostaneme možnost se vyjádřit, lidé se na nás často dívají skrz prsty,“ dodává. Příští rok maturuje a jejím cílem kromě studia zelené chemie je stát se ochránkyní přírody a popularizátorkou vědy. Rozhovor vznikl v rámci E.ON Ekofestivalu 2026 v Českých Budějovicích.

„Obyvatelé těch zemí byli z obou stran vystaveni genocidním tlakům a měli na výběr, který druh genocidy si vyberou.“ Martin Veselovský a Pavel Kosatík o krvavých zemích mezi Hitlerem a Stalinem, ukrajinském hladomoru s miliony obětí, Stepanu Banderovi i násilí páchaném ukrajinskými nacionalisty. Jak se v prostoru, kde se střetly dvě totality, rozhodovalo mezi přežitím, kolaborací a odporem? A proč je dnes tak snadné zneužívat složité ukrajinské dějiny k nálepkování celého národa jako nacistů?

„Jsem mistr exponenciálních průšvihů. Každý dělá chyby, ale já jich dokážu nasekat zásadně víc než ostatní. Umím se z nich ale rychle poučit a právě to mě posouvá kupředu, úspěch pak musí přijít. Zaměstnavatel, který využívá naši službu, má možnost významně ovlivnit zdraví zaměstnance i jeho rodiny. Každá firma má přirozenou motivaci, aby její lidé byli zdraví, šťastní a produktivní,“ říká chirurg a podnikatel Tomáš Šebek. Většinu firmy uLékaře.cz prodal se zakladateli za stamiliony, aktuální peníze šly původním investorům a se zbytkem firmy spolu se společníky hospodaří tak, aby v následujících letech dosáhl miliardové hodnoty. V historii firmy se přitom dostal i do situace, kdy nebylo na výplaty a hrozil jí bankrot. Přesto ho stále láká vydávat se neznámou cestou a být, jak sám říká, „objevitelem slepých uliček“. Partnerem série DVTV Nabito! je ŠKODA AUTO.

„Prahu jsem opustil, svůj skutečný život mám spojený s venkovem. Reálný život je pro mě důležitější než všechno okolo toho herectví. Divadlo pořád miluju, ale už v něm nechci trávit veškerý čas,“ říká herec a dobrovolný strážce Šumavy Štěpán Benoni. Žije ve srubu a má osm koní. „Vztah člověka a koně se těžko vysvětluje. Pes se dá získat snadno, ale kůň vám nic neodpustí,“ dodává. „Potřebujeme zpátky do přírody, protože potřebujeme vypnout a odpočinout si. Doba se strašně zrychlila, ale příroda je teď a tady,“ říká herec. Rozhovor vznikl v rámci E.ON Ekofestivalu 2026 v Českých Budějovicích.

„My už dneska v podstatě víme, jak změnu klimatu řešit. Ale to, co nám chybí, je politická vůle, částečně nějaká mezinárodní shoda a ochota,“ říká Tadeáš Čech, dvacetiletý greenfluencer, který se klimatickým tématům věnuje už šest let. Osobní kroky podle něj mají smysl, zásadnější je ale systémová změna. „Daleko důležitější je, koho volím a jaké strany potom budou rozhodovat o energetickém mixu, než jestli jednou nebo dvakrát ročně letím letadlem.“ Rozhovor vznikl v rámci E.ON Ekofestivalu 2026 v Českých Budějovicích.

Majitel vybuduje firmu do určité úrovně, pak ale narazí na strop a musí změnit systém řízení. V některých firmách šéf rozhoduje i o toaletním papíru. Organizační struktura je často plochá, všichni na něj čekají, ale ani on nemá víc než 24 hodin denně. Pokud odjede na dovolenou a firma se zastaví, je něco špatně,“ říká senior interim manažer JPF Czech Martin Horský. Interim manažeři do firem přicházejí ve chvíli, kdy společnosti potřebují zvládnout krizi, rychlý růst nebo generační obměnu. „Do firmy ale nepřicházím jako kat, nýbrž jako partner. Nehledám viníka, hledám řešení,“ dodává Horský. Jedním z největších problémů českých firem je podle něj chaos v odpovědnosti a nefunkční komunikace. Budoucí hrozbou je pak nedostatek zaměstnanců: „Pokud české firmy nezačnou automatizovat a digitalizovat, zemřou.“ Partnerský obsah DVTV. Rozhovor vznikl ve spolupráci se společností JPF Czech.

Bitva o Británii, Atentát, Bratrstvo neohrožených, Tmavomodrý svět nebo Černý jestřáb sestřelen. Martin Veselovský a Pavel Kosatík tentokrát nad slavnými historickými filmy a otázkou, kolik pravdy od nich vlastně můžeme chtít. Je vůbec možné minulost věrně převést na plátno? Kdy je změna skutečnosti ještě uměleckou licencí a kdy už se z historie stává propaganda? A proč ještě dnes někoho dokáže naštvat Helena Trojská tmavé pleti v Odyssee?

„V šesti letech jsem chtěla být jako David Attenborough. Příběhy vypráví dost pohádkovým způsobem. Od té doby, co jsem si řekla, že chci točit přírodovědné filmy, tak si jdu za svým," říká dokumentaristka Kateřina Fialová, která už v patnácti letech režírovala pořad Nedej se! v České televizi. Při natáčení investigativních reportáží se dnes setkává s urážkami, výhrůžkami i útoky kvůli tomu, že je žena. „Když se rýpeme v kauzách na menších městech, odezva bývá veliká. O to důležitější ta práce je, chceme rozvířit debatu,“ dodává. Rozhovor vznikl v rámci e.on Ekofestival 2026 v Českých Budějovicích.

„Bylo to kobercové bombardování českého venkova.“ Kolektivizace podle Pavla Kosatíka neměla ekonomický smysl - komunisté potřebovali venkov ovládnout a ze samostatných sedláků udělat lidi, kteří už nebudou představovat konkurenci režimu. Martin Veselovský a Pavel Kosatík o kulacích, nesplnitelných dodávkách, ničení vztahu k půdě i traumatu, které si český venkov nese dodnes. A co kdyby ke kolektivizaci nikdy nedošlo? A těží z ní dodnes Agrofert?

Co kdyby Němci vyrobili atomovou bombu jako první? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o světě, ve kterém jaderné zbraně změnily pravidla války. Jak blízko jsme byli jaderné katastrofě během kubánské krize? Kolikrát se nebezpečně přiblížilo stisknutí tlačítka? A může se jaderná ruleta jednou skutečně vymknout z rukou?

„Smyslem bylo, aby se lidi báli. Aby nikdo nevěděl, s kým si povídá.“ Martin Veselovský a Pavel Kosatík o tom, jak StB pronikala do každodenního života, proč bylo tolik lidí vydíratelných a jak systém udávání a podezírání ničil důvěru mezi lidmi. Kolik spolupracovníků skutečně bylo? A co by o minulosti zůstalo, kdyby se všechny spisy StB podařilo zničit? A byl podle Kosatíka Andrej Babiš tajným agentem? A co motivace Oty Klempíře přidat se k StB?

„Tam, kde je teď sucho, bude sucho i poté, co postavíme dvacet přehrad. Nejsou zbytečné a je spousta způsobů, jak můžeme vodu z nich efektivně využít, jako řešení proti suchu v krajině ale nepomůžou,” říká ekolog působící na Vídeňské univerzitě Kryštof Chytrý. „Teprve výhled do budoucnosti dělá tu situaci opravdu kritickou. Současné sucho je možná nejhorší za dobu měření, ale bude hůř. Podmínky, které dnes považujeme za extrém, budou za 40 nebo 50 let průměr a přibudou k tomu ještě větší extrémy.”

„Sport pro mě znamená všechno. Je to kombinace mentální i fyzické stránky, sportem řeším všechno – chmury i radosti, i u nás v rodině se to točí kolem zdravého životního stylu,“ říká sportovec a cestovatel Dušan Zapalač. „S dětmi je plánování dopředu zásadní. Jsme rádi spontánní, ale ve chvíli, kdy se to může týkat zdraví, snažíme se předvídat. Dny s dětmi máme naplánované dost detailně,“ popisuje. „Moje cestování není beze stop, ale snažím se, aby ta stopa byla co nejmenší,“ dodává. Pozitivně vnímá i to, že Češi tráví stále více času venku. „Myslím, že tomu pomohl i koronavirus. Češi teď tráví víc času v přírodě a je to super,“ říká. Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě.

Rozhodnutí padlo dávno před srpnem 1968 a i kdyby nebyla invaze, Sověti by sem dostali vojáky tak jako tak. Martin Veselovský a Pavel Kosatík o tom, proč byla okupace Československa součástí širší strategie Sovětského svazu, jak fungovala tehdejší propaganda a proč se některé metody Kremlu za šedesát let téměř nezměnily.

V novém díle seriálu Turistika beze stop vyrážíme na Vysočinu. Společnost nám dělá Dušan Zapalač, fotograf, sportovec a milovník přírody s rodinou. "Sportem řeším všechno, chmury i zažívám radosti, u nás v rodině se to hodně točí kolem aktivního životního stylu," říká. Společně navštívíme klášter Želiv s dramatickou historií. Za komunistického režimu se stal jedním z nejtvrdších internačních táborů v Československu. Dnes se jeho správci snaží celý areál znovu otevřít lidem – věřícím, zájemcům o historii i návštěvníkům, které přiláká třeba místní pivo. Poté se vydáme do okolní krajiny v doprovodu alpak ze společnosti AlpakaGo. „Alpaky jsou empatická, klid vyzařující zvířata. Jsou milé a všichni je mají rádi,“ říká její majitelka Klára Zabaláková. Alpaky se využívají také při terapiích a pravidelně navštěvují například obyvatele domovů pro seniory. Na závěr zavítáme do Červené Řečice a ukážeme, že Vysočina nabízí mnohem víc než jen krásnou přírodu – také silné historické příběhy, nevšední zážitky a místa,…

Co kdyby Česká republika prezidenta vůbec neměla? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o tom, proč Češi od hlavy státu očekávají víc než většina evropských národů, jestli může být prezident skutečně nadstranický a jak tuto roli chápali Masaryk, Havel nebo Zeman. Má prezident společnost spojovat, nebo je nevyhnutelné, že se stane politickým hráčem?

„Knihy mají silného soupeře. Kdyby zítra přestaly existovat sociální sítě, nejdřív by byla asi apokalypsa a řešili bychom spoustu jiných problémů, teprve až by se to zklidnilo, tak bychom se vrátili ke čtení. Každý den na nás útočí tolik vjemů, že si pak sednout ke knížce a hodinu číst je pro mnoho lidí kapacitně nemožné,“ říká Michelle Losekoot, lektorka a autorka, která založila čtenářský klub Načteno, jenž má už 3 tisíce členů a stále roste. „Každý měsíc čteme jeden román 20. století, pak o něm diskutujeme. Myslela jsem, že číst staré klasiky se mnou bude chtít jen pár stejně vyšinutých přátel,“ směje se. „Před pár lety jsem zjistila, že jsem ztratila schopnost číst a soustředit se. Četla jsem jeden odstavec stále dokola. Dost mě to vyděsilo a musela jsem hodně trénovat, abych se opět naučila beletristické knihy číst,“ dodává.

Poláci jsou jedním z našich nejbližších národů, přesto si často nerozumíme. Odkud se vzala přezdívka „Pšonci“? Proč jsme je dlouho vnímali jako kšeftaře, kteří seženou úplně všechno? A čím se liší polská odvaha, vztah k Rusku nebo pohled na vlastní dějiny od toho českého? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o sousedech, které máme na dosah, ale přesto jim často nerozumíme.

„Tato jeskyně je výjimečná svou historií. Prošlo tudy 30 tisíc let dějin. Už v období paleolitu byla osídlena lidmi i zvířaty, pak se tu těžily fosfátové hlíny. Za druhé světové války tu nacisté měli zbrojní továrnu, pracovalo tu 1 200 totálně nasazených lidí, za studené války zase komunisté vybudovali tajné velitelství,“ říká Pavel Gejdoš, mluvčí Správy jeskyní ČR, v dalším díle pořadu Turistika beze stop. Navštívili jsme s ním Moravský kras, konkrétně jeskyni Výpustek. Jeden prohlídkový okruh je bezbariérový, vhodný pro lidi na vozíku i pro rodiče s kočárky. Sám Pavel Gejdoš navštívil přes 600 jeskyní v Evropě. „Jeskyní, které mají v sobě takovouto historii, mnoho není. Nemá to obdoby,“ dodává. Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě.

Byl zabejčený, provokativní a dokázal jednou větou rozdělit společnost. Martin Veselovský a Pavel Kosatík o Ludvíku Vaculíkovi, který nechtěl reformovat komunismus, ale zrušit ho, a který věděl, že lidmi nehýbou fakta, ale emoce. Co by dnes řekl na Strážnici i na českou společnost?

„I když se mi stal úraz tímto způsobem, adrenalin vyhledávám. Mám ten pocit tak ráda, že jsem na to nikdy nezanevřela. Mám jen o něco větší strach, protože už vím, jaké mohou být následky,“ říká bikerka Anna Slancová. Po drsném pádu na závodě v Itálii, při němž reprezentovala Česko ve fourcrossu, je na vozíčku. Vyzkoušela si s námi projet bezbariérovou trasu v rámci seriálu Turistika beze stop a podívala se tak dokonce do jeskyně Výpustek. „Lidé jsou na cestách nápomocní, je důležité ale nebát se říct o pomoc,“ říká. „Teď mě kromě terénního biku chytlo ještě lyžování. Tam je adrenalin ještě větší. Když jsem jela 100 km/h, musela jsem to dole trochu i rozdýchat,“ dodává s tím, že jejím cílem by jednou mohla být paralympiáda. Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě.

V novém díle seriálu Turistika beze stop vyrážíme do Moravského krasu, který nabízí mnohem víc než jen známou propast Macochu. Navštívíme jeskyni Výpustek, kde se během 30 tisíc let vystřídali pravěcí lovci, nacistická zbrojní továrna i tajné armádní velitelství z dob studené války. „Tato jeskyně je výjimečná tím, že se tu prohnalo 30 tisíc let historie,“ říká mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Jeskyně má jeden bezbariérový okruh, vhodný pro kočárky i lidi na vozíku. I proto nás doprovodila bikerka Anna Slancová, která po drsném pádu zůstala na vozíčku, ale v dobrodružstvích na kole ji to nezastavilo. „Snažím se žít na 120 %,“ říká. Poté se přesuneme do Křtin, kde si prohlédneme poutní kostel Jména Panny Marie od architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Na závěr se vydáme do arboreta, kde nám lesní pedagožka Petra Packová více řekne mimo jiné o vlivu zeleně na psychiku. Informace o trase: Vzdálenost: 6,8 km - pro pěší, pro vozíčkáře doporučujeme využít bezbariérový autobus na přesuny Kraj: Jihomoravský…

"Když jsme si jako národ jistí sami sebou, nepotřebujeme to neustále dokazovat. Nacionalismus u nás roste, ale nic nepřinese. Je to trochu nuda,“ říká Pavel Kosatík v novém díle podcast Co by kdyby? s Martinem Veselovským. V podcastu také rozebírají, proč dnes znovu sílí nacionalismus, co skutečně znamená vlastenectví a jestli se Češi stále vyrovnávají se svými historickými zraněními.

Prázdné kostely, sexuální skandály, propojení s politikou i ztracená autorita. Martin Veselovský a Pavel Kosatík o tom, jakou roli měla v českých zemích církev, kolik lidí dnes církvi věří, jakou roli v tom sehrál Dominik Duka a jestli má instituce, která po staletí formovala české dějiny, ještě šanci oslovit další generace.

Co kdyby nevznikl stát Izrael? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o jednom z nejsložitějších konfliktů moderních dějin. Mohla vzniknout židovská vlast na Madagaskaru nebo jinde ve světě? Proč se nepodařilo vybudovat dva státy, které by vedle sebe dokázaly žít? A proč je právě Česko jedním z nejbližších spojenců Izraele? Celé díly pouze na dvtv.cz/cobykdyby. Série je přístupná za speciální zaváděcí cenu 99 Kč měsíčně, nebo ještě výhodněji 999 Kč ročně!

Letos plánuje více Čechů strávit dovolenou doma, a to 77 %. Nejčastěji ji trávíme v přírodě. Pojem udržitelnost slýcháme často, ale mnoho lidí neví, co si pod ním konkrétně představit. Přesto čím dál více vyhledávají autentické a netradiční zážitky, například venkovskou turistiku, kde si mohou vyzkoušet i různé práce na farmě. Také stále častěji vyhledávají řemeslné produkty,“ říká Tereza Kadlecová ze společnosti CzechTourism, která spolupracuje na konceptu odpovědného cestování Turistika beze stop a podílela se zejména na vytipování neotřelých turistických tras v regionech. „Nepřetížených či klidnějších lokalit je v Česku bezpočet. Některá místa by měla zůstat skryta, není nutné vše dávat na Instagram. Lidé dnes už vnímají overturismus a cestovní ruch by se měl rozvíjet jen do té míry, aby s ním byli místní v souladu,“ dodává. Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě.

"Uvnitř staveb trávíme čím dál tím víc času a vnitřní prostředí nás velmi ovlivňuje. Hodně záleží také na površích. Naše doporučení pro každého je: koberce ne. Jsou to sběrače prachu a většinou jsou vyrobené z umělých vláken, která obsahují mikroplasty. U nábytku je pak dobré sledovat, zda je z dřevotřísky, nebo z masivního dřeva. I v levnějších řetězcích lze najít nábytek s vyšším podílem dřeva,“ říkají manželé Gabriela a Vojtěch Juřenčákovi, kteří společně vybudovali firmu Eko modular. Zabývají se výstavbou pasivních dřevostaveb a dbají na zásady zdravého bydlení. „Dřevo je supermateriál, je to obnovitelná surovina. Naším cílem je ukázat, že moderní dřevostavba není alternativou, ale plnohodnotným a často lepším řešením pro současné bydlení. Mnoho lidí stále považuje dřevostavby za alternativní bydlení, přitom jde jen o jinou formu výstavby, která je mnohem ekologičtější a rychlejší. My máme ve firmě skvělý tým a dodací lhůtu na dům půl roku," dodávají. Partnerský obsah DVTV. Rozhovor vznikl ve spolupráci…

V těch hlavních velkých věcech bych opravdu nic neměnila, jsou drobnosti, které by člověk z minulosti změnil, to má asi každý. Laicky je můj handicap o tom, že mám srostlé klouby, nefunkční svaly a skoliózu,“ říká Kateřina Morozová při rozhovoru pro seriál Turistika beze stop. Vyrostla v pěstounské rodině, dnes má práci a samostatné bydlení. „Měla jsem období v pubertě, kdy jsem si říkala, proč jsem se takto narodila, že mě nikdo nepotřebuje, byly i těžké doby, ale rodiče, přátele a víra mi pomohli překlenout toto období a jsem takto happy,“ dodává. Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě.

Co kdyby nebyly USA? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o zemi, která se stala symbolem svobody i terčem kritiky. Proč od Ameriky očekáváme víc než od ostatních států? Co by se stalo s Evropou, kdyby se Spojené státy stáhly ze své role světové velmoci? Nebo se to už děje? A nabízí Donald Trump Americe nějakou budoucnost?

„Podstata naší práce je pomáhat lidem, když upadnou. Není jiná cesta než vypustit z vězení lepšího člověka. Máme 20 tisíc vězňů a 45 z nich si odpykává doživotní trest, zbytek jde ven, ta rovnice je jasná. Pro mnohé začíná největší trest až po výkonu trestu, protože ve vězení člověk nějak fungovat musí,“ říká Gabriela Slováková, bývalá dlouholetá ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou a nynější ředitelka Probační a mediační služby. Napsala knihu rozhovorů s názvem Kriminálnice: Příběhy o vině, trestu a druhých šancích. „Důvodů, proč lidé selhávají, je mnoho. Stát se to může každému, stačí se chytit špatné party nebo toxického partnera. Když spácháte něco, co nejde vzít zpátky, pak je trestem už jen s tím žít,“ říká. Dodává, že věznění jednoho člověka stojí 750 tisíc korun ročně. Rozhovor vznikl na festivalu Svět knihy ve spolupráci s Albatros Media.

„Pravda a láska spoustě lidí nic neříká.“ Václav Havel patřil po revoluci k nejdůvěryhodnějším osobnostem v zemi, dnes jeho odkaz rozděluje společnost možná víc než kdy dřív. Martin Veselovský a Pavel Kosatík o Havlovi jako disidentovi, prezidentovi i symbolu, který dodnes vyvolává silné emoce. Vyhrál nakonec Klaus nad Havlem? Byl Václav Havel lepší disident než prezident? A potřebujeme Knihovnu Václava Havla? Celý díl na dvtv.cz/cobykdyby

„Turistické značky maluju od 1992, vždy mě bavila turistika. Ta činnost mě uvolňuje od pracovního celotýdenního stresu,“ říká Pavel Přílepek, šéf značkařů a zároveň nový předseda Klubu českých turistů. „Myslím, že jsem označkoval asi 700 km tras, na Táborsky neexistuje trasa, kde jsem nebyl. To značení je tam pro turisty, aby se na nás mohli spolehnout. Nejde přece o to jít do přírody a užít si to hezké, za čím jsme se tam vydali, a ne koukat do mobilu,“ dodává. KČT také spolupracuje na projektu Turistika beze stop. „Za mě je důležité, abychom se na trasách chovali s respektem jeden k druhému. Bezohlednost a nepořádek mě dokáže hodně naštvat.“ Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě. Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v přírodě.

„Pro nás jako pro Českou republiku Čína jednoznačně hrozba je, sice naše úřední vládní dokumenty to tak rámovat nemusí, z mého pohledu neprozíravě, ale Čína je stát s největší kapacitou ničit i tvořit od rozpadu Sovětského svazu, může významně redefinovat, jakým způsobem západní společnosti fungují,“ říká Alexandr Romancov, jeden ze spoluautorů knihy Čína: Probuzení přišlo, v debatě DVTV na Světu knihy. „Česko je malý stát, bez EU může těžko snižovat svou závislost na Číně. Čína se v současné době probudila do mezinárodního systému a má dostatečný vliv, aby naplnila své mocenské ambice,“ doplňuje další spoluautor Michael Jarkovský. Dodávají, že hrozbou pro samotnou Čínu je však demografický vývoj. Momentálně je v Číně nadbytek asi 40 milionů mužů oproti ženám, dochází k únosům žen na venkově a jejich prodeji do otrockých manželství. Rozhovor vznikl na festivalu Svět knihy ve spolupráci s Albatros Media.

"Rusové se cítí permanentně v ohrožení, i když žádná země nikdy neplodila tolik strachu jako oni," říká publicista Pavel Kosatík v novém díle podcastu Veselovský & Kosatík: Co by kdyby? Proč podle něj Rusové potřebují nadvládu víc než občanskou svobodu? Jak s jejich náturou zamíchaly události 20. století? A proč předpovídá, že válka na Ukrajině skončí příští rok? 20 minut zdarma, celý díl za speciální zaváděcí cenu 99 Kč měsíčně, nebo ještě výhodněji 999 Kč ročně!

„Na začátku mého podnikání byl plastový retro parník, objevila jsem ho ve spodní poličce hračkářství a začala jsem pátrat po jeho příběhu, stále se vyráběl v nezměněné podobě od 70. let,“ říká Adéla Kantůrková, majitelka českého hračkářství Hugo chodí bos. „Nejsme proti tabletům, ale nemusí děti do toho koukat pořád. Naše hračky je baví mnohem víc. Chci dělat věci smysluplně, zaměstnáváme 70 % handicapovaných,“ říká. „Češi utratí za hračky 9 miliard ročně, ale míří sem desítky milionů zásilek z Temu a Sheinu, 19 z 20 těchto hraček je nebezpečných a jedovatých, obsahují například olovo.“ Partnerem série DVTV Nabito! je ŠKODA AUTO.

Byl Edvard Beneš hrdina, nebo padouch? Martin Veselovský a Pavel Kosatík rozebírají jednu z nejspornějších postav českých dějin. Jaké jsou jeho zásluhy o vznik republiky, jakou odpovědnost nese za její selhání a proč si dodnes připomínáme jeho odkaz zákonem známým jako Lex Beneš? A co kdyby po Mnichovu zůstal doma a neabdikoval? A proč si tajně přál, aby ho Západ zradil? To vše v nové epizodě podcastu Veselovský & Kosatík: Co by kdyby?20 minut zdarma, celý díl za speciální zaváděcí cenu 99 Kč měsíčně, nebo ještě výhodněji 999 Kč ročně!

„Zažila jsem fyzickou šikanu, spolužáci na mě číhali před školou, ničili mi úkoly nebo mě zamykali na záchodě. Každá špatná zkušenost nás má něco naučit. Mě naučila postavit se sama za sebe,” říká Martina Ptáčková, mistryně světa v bojových sportech a také autorka knihy Padouch a já, kterou napsala se svým bratrem. „Je to návod pro superhrdiny. Aby si víc věřili a věděli, jak mají pracovat se strachem. Není to tak, že když mi dá spolužák pěstí, dám mu taky. Takhle to nefunguje. Důležité je nenechat si to líbit.” Partnerem série se spisovateli je Albatros Média.

„Můj Instagram byl dlouho anonymní. Tenkrát jsem byl i obézní kluk a dusil jsem v sobě touhu po dobrodružství. Teď si nedokážu představit den, kdy bych nešel na chvíli do lesa. Snažím se vnímat přítomnost, spousta lidí má problém, že se neumí zastavit. Příroda mi zachránila kondici i hlavu,“ říká influencer a cestovatel Michal Petrů alias losmichalos, kterého na Instagramu sledují desítky tisíc lidí. Snaží se také propagovat udržitelné cestování v přírodě. Je součástí projektu Turistika beze stop. „Nesdílím z přírody a zajímavých míst úplně všechno, bývám ostrý i na ostatní influencery, kteří to tak dělají. Štve mě to. Držím se desatera odpovědného turisty a například hodně plánuji dopředu. Důležité pro mě je, abychom se drželi dál od míst, která jsou nějakým způsobem uvedena v průvodcích. Odpadky jsou pořád velký nešvar. Našel jsem v lese v podstatě celý byt – sporák, postel i gauč,“ dodává. Seriál Turistika beze stop připravujeme ve spolupráci se společností E.ON, která podporuje udržitelné chování v…

„Tehdy bylo vše rychlé, z té rychlosti se na začátku devadesátek stal fetiš.“ Proč se Československo rozpadlo tak rychle a proč většina společnosti jen přihlížela s vytřeštěnýma očima? Martin Veselovský a Pavel Kosatík o hysterii devadesátých let, rozpadu společného státu i otázce, zda jsme si tehdy nezničili něco, co už nikdy nepůjde vrátit. 20 minut zdarma, celý díl za speciální zaváděcí cenu 99 Kč měsíčně, nebo ještě výhodněji 999 Kč ročně!

„Hnát milion lidí jako stádo dobytka není Evropa," říká publicista Pavel Kosatík. Proč se téma Sudet ani po desítkách let nepodařilo zbavit emocí, strachu a kolektivní viny? Martin Veselovský a publicista Pavel Kosatík v novém podcastu Co by kdyby? o odsunu Němců, Benešových dekretech i tom, proč politici dodnes oživují „sudeťáckého strašáka“. Co by se stalo, kdyby k divokému odsunu nedošlo? Proč Beneš převzal nacistickou rétoriku? Jak se Češi staví ke kolektivní vině? Mělo by být "blbnutí lidí strachem" mimo politiku? A hlavně - co přinese sjezd sudetských Němců v Brně? 20 minut zdarma, celý díl za speciální zaváděcí cenu 99 Kč měsíčně, nebo ještě výhodněji 999 Kč ročně!