Seriál Radiožurnálu

Když začala ruská invaze na Ukrajinu, Anna P. měla těsně před desátými narozeninami. Jak popsala pro seriál Radiožurnálu, její otec byl nasazený hned od začátku války. Po dvou letech utrpěl vážná zranění. Aby si Anna a další děti ukrajinských vojáků na chvíli odpočinuly od sirén a výbuchů, strávily podzimní prázdniny v Česku.

Bohdan B. z ukrajinského Kyjeva nezažívá bezstarostné dětství. Když začala ruská invaze na Ukrajinu, bylo mu 10 let. V seriálu Radiožurnálu Na chvíli bez sirén popisuje, jak jeho otec aktuálně válčí a rodina o něm třeba týden neví vůbec nic. Aby děti vojáků na těžká témata na chvíli zapomněly, vyrazily s Veteránským poltavským centrem na podzimní prázdniny do Česka.

Yakiv G. je syn ukrajinského vojáka. Když začala ruská invaze na Ukrajinu, bylo mu devět let. Aby si mohl Yakiv a další děti ukrajinských vojáků alespoň na chvíli odpočinout od sirén a výbuchů, vzalo je Veteránské centrum Poltava na týdenní podzimní prázdniny do Česka. Yakiv o svém životě mluvil v rámci pětidílného seriálu Radiožurnálu.

Evelina M. patří ke skupině třiceti dětí ukrajinských vojáků, které se podívaly v rámci podzimních prázdnin do Česka. Cílem cesty bylo zažít alespoň na chvíli bezstarostné dětství a pocit bezpečí. Žákyně sedmé třídy z ukrajinské Poltavy slyší denně výbuchy a přelety dronů, během války přišla o otce. Dětství ve strachu přibližuje Evelina v seriálu Radiožurnálu Na chvíli bez sirén.

Ještě před dvěma lety patřili Venezuelané na Floridě k nejvěrnějším Trumpovým voličům. V úterních volbách do Kongresu se ale hispánští voliči od republikánů hromadně odvrátili. Jedním z důvodů je strach z imigrační policie ICE, který je nejvíc vidět ve floridském Doralu u Miami. Prázdné ulice, restaurace bez hostů a tržby, které padly dolů až o 80 procent.

Američtí republikáni se oklepávají z volební porážky. Demokraté kromě jasné převahy ve Sněmovně reprezentantů získali spoustu guvernérských a dalších pozic na úrovni jednotlivých států. V Senátu získají možná až sedm křesel ve státech, kde předloni Donald Trump vyhrál o více než deset procentních bodů. Něco takového se prezidentově straně nestalo více než sto let. Proto už mezi republikány začalo hledání viníka.

Texas je v americké politice skutečná republikánská bašta. Žádný demokrat tam nevyhrál volby celostátního významu už přes třicet let, nejdéle z celé země. Změnit se to může zítra – James Talarico má šanci porazit republikána Kena Paxtona v souboji o křeslo v americkém Senátu. Demokraty by to zároveň přiblížilo k zisku senátní většiny. Mladý texaský demokrat na jednom z posledních mítinků promluvil i o Češích.

Cecílie je matka tří malých dětí. Každý den musí vařit, přebalovat, převlékat děti a hrát si s nimi. Přitom je od narození nevidomá. Nedávno se jí podařilo rozbít mobilní telefon, který jí pomáhá zvládat práci v domácnosti. Z nepříjemné situace ji nakonec dostala Světluška.

Texas patří letos k nejsledovanějším státům amerických voleb. Demokraté tam mají reálnou šanci získat senátorské křeslo, což by bylo poprvé po skoro 40 letech. Přiblížilo by je to také k tomu, aby federální Senát ovládli. V Texasu dnes končí hlasování v předtermínu a pokračovat bude během volebního dne v úterý. V Houstonu chodí řada lidí hlasovat proto, aby zastavili agresivní zátahy agentů imigrační služby, které nařizuje Trumpova vláda. Vzniklo tam i volební poutní místo.

Americký stát Michigan je bojištěm o každý hlas. Pokusit se získat v blížících se volbách jeden z klíčových států se tam vydal i viceprezident JD Vance. Republikáni doufají, že získají senátní křeslo pro Mikea Rogerse. Průzkumy ale spíš nahrávají Demokratům. Na předvolební mítink, který se konal na letišti v blízkosti Detroitu, vyrazila také zpravodajka Jana Ciglerová.

Bude naše dítě chodit do běžné školy? Bude moci sportovat, řídit auto nebo si vybrat jakékoliv povolání? Na podobné otázky hledají odpověď rodiče, kterým se narodí dítě s nějakým druhem handicapu. Kvůli tomu založily dvě matky spolek Albína, který dětem s albinismem a hlavně jejich rodičům pomáhá vyrovnat se s hendikepem. Albíni mají kvůli genetické poruše světlou citlivou pokožku a vady zraku.

Americkým republikánům hrozí, že po více než 30 letech prohrají volby v Texasu a že tím přijdou i o kontrolu nad federálním Senátem. V primárkách totiž vybrali za kandidáta státního prokurátora Kena Paxtona, kterého provází několik skandálů. Na mítink v texaském přístavu Corpus Christi ho proto týden před volebním dnem přijel podpořit prezident Donald Trump.

Kdo je úplně nevidomý, postaví se do brány a ostatní hráči se zbytky zraku jdou do obrany a do útoku. To je takový malý základ hokeje pro nevidomé a slabozraké, který se začíná hrát i v Česku. Na ledě se proti sobě postaví jako v běžném hokeji šest hráčů, zásadní rozdíl je ale v puku. První turnaj zorganizoval spolek Černou stezkou a finančně mu pomohla Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Demokraté v americkém státě Michigan vytáhli do volebního boje silnou kartu, a to bývalého prezidenta Baracka Obamu. Hrozí jim totiž, že poprvé po 30 letech přijdou o důležité křeslo v Senátu. Jejich kandidát Abdul El-Sayed vede nad republikánem Mikem Rogersem jen těsně. Obama ho proto přijel podpořit na mítink přímo do Detroitu. Dvě třetiny obyvatel města jsou Afroameričané a bez jejich vysoké účasti demokrat v Michiganu nevyhraje.

Ve dvaačtyřiceti letech přišel David Koura z Hadačky u Plzně po těžkém infekčním onemocnění o zrak. Třináct dní strávil v umělém spánku, a když se probudil, neviděl. Musel se znovu naučit chodit a postupně se učí žít bez zraku. Pomáhá mu rodina, sport i plzeňské TyfloCentrum. Díky podpoře Světlušky, projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu, si mohl pořídit tandemové kolo a domácí střelnici. Právě ve střelbě poráží i zkušenější nevidomé soupeře.

Stát Michigan na severu Spojených států může rozhodnout, kolik moci si do druhé poloviny svého období přenese americký prezident Donald Trump. I proto vyrazil do tamního přístavního města Port Huron a apeloval na voliče, aby přišli k volbám. Stáli na něj ve frontě několik hodin, přijeli z celého státu, někdy i s dětmi. Venku nakonec zůstali i ti, kteří měli vstupenky.

Pětiletý Honzík od narození nevidí a první roky života neměl vůbec jednoduché. Jeho matka se o něj nedokázala postarat, a tak chlapec skončil z rozhodnutí soudu v Dětském centru v Kladně. Tam se učí věci, které jeho vrstevníci už dávno zvládají. Rád bubnuje, zpívá a třikrát týdně dojíždí do speciální Školy Jaroslava Ježka pro zrakově postižené v Praze. Cestu mu hradí Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Paní Eva ze Vsetínska bydlela ještě v 83 letech sama a řídila auto. Náhle se ale její zdravotní stav změnil a ona zůstala na lůžku. Čtvrtým rokem se o ni doma stará rodina, se kterou zažila i společné zahraniční cesty karavanem. O podpoře mobilní hospicové péče je pátý díl seriálu Radiožurnálu Poslední přání.

Devatenáctiletý Jakub z Lukavce na Pelhřimovsku má těžké tělesné a mentální postižení a jeho stav se zhoršuje. Je ležící, dřív se dokázal smát, dnes zvládne jen krátkodobý oční kontakt. Rodina se o Kubu rozhodla starat do poslední chvíle doma. Jak zaznívá ve čtvrtém díle seriálu Radiožurnálu Poslední přání, pomáhá jí mobilní hospic.

Pan Petr (83 let) byl průvodčí, výhybkář, signalista i přednosta stanice. V tuhle chvíli stejně jako jeho manželka Alena ví, že mu kvůli vážné nemoci nezbývá moc času. Oba ve třetím díle seriálu Radiožurnálu popisují, že jsou šťastní, že mohou být spolu doma. V rámci mobilní hospicové péče za nimi pravidelně jezdí zdravotníci.

S mobilní hospicovou péčí má zkušenost pan Jiří z Kladenska, který letos na jaře ovdověl. Jeho vážně nemocná manželka Zuzana si přála zemřít doma, do rodiny tak dojížděly pomáhat s péčí zdravotnice. Jak zaznívá v druhém díle seriálu Radiožurnálu Poslední přání, pomocí virtuálních brýlí si Zuzana splnila i sen navštívit Itálii.

Devětapadesátiletý středoškolský učitel Vlastimil je vážně nemocný a lékaři už pro něj další léčbu nemají. Manželka se o něj rozhodla pečovat doma. Pomáhají jí zdravotníci z mobilního hospice, kteří pacienta pravidelně navštěvují. Právě o fungování domácí hospicové péče je pětidílný seriál Radiožurnálu Poslední přání.

Devět kandidátů, devět kandidátních listin a devět míst v zastupitelstvu. Tak vypadají komunální volby v Českých Libchavách na Orlickoústecku. Každý kandiduje sám za sebe a na vlastní kandidátce. Skoro to vypadá jako přímá volba starosty – jenže není. Starostu si nakonec zvolí zastupitelé a vůbec to nemusí být ten, kdo dostane nejvíc hlasů. České Libchavy přitom nejsou žádnou raritou. Podobně se volí ve více než sedmi stovkách obcí.

V Újezdu u Plánice na Klatovsku budou mužům vládnout ženy. Do komunálních voleb si vytvořily vlastní kandidátku a soupeře nemají. Takové obce s ryze ženskou kandidátkou, které stačí jeden platný hlas, aby kandidující vyhrály, jsou jenom tři. Čistě ženských kandidátek, které ale mají konkurenci, je přesně sto. Přitom mužů žije v Újezdu u Plánice paradoxně víc než žen. Obec má zhruba 120 obyvatel a mužů je o deset víc.

Máme pro vás poslední díl z naší měsíční série Svět podle Havla. A protože včera byla epizoda smutná, dnes budeme končit vesele – svatbou. Bezprostředně poté, co se Václav Havel oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou, poskytly společný rozhovor, který se stal základem Hovorů z Lán v lednu 1997. My vám teď jeho významnou část připomeneme.

Výhled z vrchu Radobýl na České středohoří je impozantní. Když ale sklopíte zrak a přes vinice zaostříte na lesklou hladinu Labe, uvidíte na jeho pravém břehu vesnici Žalhostice. Dobře ji znají vinaři nebo cyklisté. Zároveň je i příkladem obce, kde z komunálních voleb postupně zmizely stranické kandidátky. Ještě před čtyřmi lety tu stranickou značku nesly tři z pěti kandidátních listin, letos zbyla jediná kandidátka nezávislých.

První manželka Václava Havla Olga si svou přirozeností a lidským vystupováním získala srdce prakticky celé republiky. Politickým diskuzím a rozhovorům se ale spíše vyhýbala. Přesto, jak za chvíli uslyšíte, se v některých relacích Hovorů z Lán objevila. Nejčastěji v období svátků – ať už Vánoc nebo Velikonoc. A její jméno zaznělo také v nejsmutnější epizodě. To když se Hovory vysílaly pouhý den po jejím pohřbu.

Už 36 let, od prvních svobodných komunálních voleb v roce 1990, nemají lidé ve 27 obcích v Česku na výběr, koho volit. V řádných komunálních volbách tam nikdy nebyla víc než jedna kandidátka. Příkladem může být Bačetín v podhůří Orlických hor ve východních Čechách, kde žije 400 obyvatel.

Zdraví Václava Havla bylo v 90. letech častým tématem. Zprvu se jednalo zejména o ozdravné pobyty. S postupem času ale přibývalo relací, kdy prezident musel rozhlasové Hovory z Lán natáčet doma v županu, nebo dokonce přímo v nemocničním pokoji. My vám teď připomeneme některé zdravotní patálie prvního českého prezidenta.

Existují problémy, které starostové nemohou změnit, ani kdyby se rozkrájeli. Jedním z nich je obchod s chudobou. Typickým příkladem je Rovná na Sokolovsku, kterou postavili komunisté jako socialistický experiment uprostřed Slavkovského lesa. Ukázková obec byla dimenzovaná pro 3000 lidí. Dnes jich tam bydlí 300, k volbám chodí zhruba stovka a letos mají na výběr jedinou kandidátku. Dlouholetým plánem starosty je změnit špatnou pověst obce.

Životní prostředí se v Československu za minulého režimu poněkud zanedbávalo. Do jaké míry je stav vážný, ale Václava Havla během výjezdů do severních Čech v 90. letech překvapilo. Poslední československý a první český prezident přitom v reakci na to nabádal, aby se stát zasadil o co nejbrzčí zlepšení. A opakoval, že průmysl nemůže být nadřazený přírodě.

Když se kavárník Tomáš Vančata přistěhoval do Chýně u Prahy, žilo tam zhruba 700 lidí. Po dvaceti letech už se může cítit jako starousedlík. Za tu dobu totiž počet obyvatel vzrostl téměř desetkrát. Chýně je jedna z nejrychleji rostoucích obcí v Česku s věkovým průměrem pouhých 33 let, který je třetí nejnižší v Česku. Kupodivu právě tady ale skoro nikdo nechce kandidovat do zastupitelstva. Mají tam jen jednu kandidátku.

Václav Havel kladl důraz na vysokou estetickou kulturu nejen ve své tvorbě, ale třeba i při posuzování designu, architektury a umění obecně. V dnešním díle série Svět podle Havla uslyšíte, co si myslel o sporech kolem takzvaného Smíchovského tanku nebo proč je rád, že Veletržní palác začal sloužit jako moderní galerie.

V 90. letech minulého století to byl suverénně nejznámější knírač v Československu. Řeč je o fence Ďule, která dělala společnost manželům Havlovým. Byla pověstná svojí svéráznou povahou, často si dělala, co chtěla. A podobně ji popisoval i první český prezident, když fenku v Hovorech z Lán vzpomínal.

Na Fajtův kopec nad Velkým Meziříčím lidé už léta jezdí lyžovat. Nově tam ale vyrážejí také za Járou Cimrmanem. Místní správce rozhledny Jiří Pálka v posledních letech společně se svým týmem objevil řadu Cimrmanových vynálezů. Například mistrovy lyžosáňky, kalibrační desku, srdce pro Davida nebo zeď vzdechů.

K novinářům měl Václav Havel velmi blízko. Jejich vztah byl přesto komplikovaný. První český prezident litoval třeba toho, že žurnalistice schází novodobý Peroutka. Na druhou stranu se uměl médií zastat – opakovaně se třeba zmiňoval, že politici nemají vstupovat do jejich řízení.

Zasmát se humoru, který milují, a ještě přispět na dobrou věc. Toto přesně spojuje více než dvě stovky lidí, kteří několikrát za sezonu navštěvují Divadlo Járy Cimrmana. Za každou vstupenku zaplatí víc než běžní diváci a výtěžek darují Centru Paraple. To pomáhá lidem po poškození míchy a jeho prezidentem je právě Zdeněk Svěrák. Začátkem září přišla tato skupina, která se označuje jako Bublina Járy Cimrmana, na pohádku Dlouhý, široký a krátkozraký.

Duchovní a filozofická témata probíral Václav Havel rád. A partnerem v debatě mu často byl kardinál Miloslav Vlk. Byli si v lecčems podobní: oba prošli perzekucí za komunistického režimu, oba stavěli na morálních hodnotách z dob disentu. Jaky býl jejich vztah?

V Letovicích na Blanensku bydlí velký cimrmaniak Jaroslav Chloupek. Na své zahradě má třeba Járovu hospodu, bustu Járy Cimrmana nebo pódium, na kterém se konají semináře a sympozia věnovaná odkazu českého génia. Pátrání po Cimrmanově životě ho přivedlo dokonce až k jeho údajné sestře Lujze.

Kuponová privatizace rezonovala v 90. letech minulého století celým Československem. Dotazům na ni se logicky nevyhnul ani tehdejší prezident Václav Havel. Jak přišel ke kuponové knížce? Co mu na systému vadilo? A kam neradil investovat?

Mlátička na obilí, elektrohomeopatický strojek, zateplený talíř nebo tučňák ze severního pólu. To všechno najdou návštěvníci v minimuzeu Járy Cimrmana ve velkých Hamrech na úpatí Jizerských hor. Manželé Hana a Dobroslav Pohlovi ho provozují už třináct let přímo ve své stodole. „Je to úžasné muzeum se spoustou originálních věcí a nápadů,“ pochvalují si návštěvníci.

Jak v Česku funguje zdravotnictví, poznal Václav Havel z pozice pacienta nesčetněkrát. A na péči si nikdy nestěžoval. Zato systém jako celek podle něj zasloužil zreformovat. Poslechněte si další díl série Svět podle Havla, tentokrát o názorech na zdravotnictví.

Jmenuje se Petr Porjanda, v Divadle Járy Cimrmana mu ale neřeknou jinak než pan učitel. Věrný divák souboru, povoláním učitel angličtiny ze Studénky, chodí na Cimrmany minimálně desetkrát měsíčně. Možná by mu leckterý zájemce o lístky záviděl, on ale tvrdí, že k žádnému nikdy nepřišel protekčně. Pana učitele jsme zastihli na prvním představení sezóny – hře Záskok v Hradci Králové.

Kam jede prezident na dovolenou, nebo kde strávil vánoční svátky? To lidi zajímalo odjakživa. Výjimkou nebyla ani doba, když byl v čele republiky Václav Havel. A tak posluchači mohli zjistit, že v zimě rád mířil do Vysokých Tater nebo Alp, v létě zase k moři. Jak ale uslyšíte v dnešní epizodě Svět podle Havla, nejlépe se mu odpočívalo ještě úplně jinde, a to na vlastní chalupě na Hrádečku.

Loni v Česku našlo v rámci finální adopce nový domov 315 dětí. 70 procent z nich bylo mladších dvou let. Adopční proces mají za sebou manželé Lenka s Tomášem z časosběrného seriálu Radiožurnálu Deníky adopce. Finální rozsudek dostali předloni. Syn má od té doby jejich příjmení a nové rodné číslo.

Dnes je 17. září – v aktuální epizodě Svět podle Havla se ale zaměříme na jiné datum s číslem 17 na začátku – sametovou revoluci. Její hlavní tváří a vůdčí osobností se v listopadu 1989 stal právě Václav Havel. Jenže postupem čase uznal, že vzepětí z té doby ve společnosti pominulo. Apeloval proto, aby si ho Češi čas od času připomněli.

Loni v Česku našlo v rámci adopce nový domov přes 300 dětí. S finálním osvojením, o kterém rozhodují soudy, získávají nové příjmení i rodné číslo. V rámci seriálu Radiožurnálu Deníky adopce časosběrně přibližují celý proces manželé Lenka a Tomáš z Ostravska. Se synem se snaží o adopci mluvit odmala.

Blbá nálada, spálená země, dusno… Výroky z projevů Václava Havla mezi lidmi často zlidověly. My vám teď připomeneme, jak některé z nich vnímal sám jejich autor. První český prezident v dnešní epizodě také přizná, že pravda a láska bohužel nikdy nad lží a nenávistí kompletně nezvítězí.

Šest let sledoval Radiožurnál v rámci seriálu Deníky adopce život Lenky a Tomáše. Na podzim 2020 se stali čekateli na osvojení a v únoru 2023 si přivezli domů ročního chlapečka. V ten den slaví pravidelně přivezeniny. O rok později pak soud rozhodl, že jsou právoplatní rodiče. Tobiáš dostal jiné příjmení i rodné číslo.

Když se v 90. letech minulého století opakovaně debatovalo, jak se má změnit název našeho státu, bylo ve hře i Česko. Jenže takové označení mělo silného odpůrce – prezidenta Václava Havla. A nebylo to jediné slovo, které mu vadilo.